Loutkar.online
Spejbl versus DrákulaFoto: Archiv Divadla S+H

Když dva dělají totéž aneb Horor po letech

Po čtyřiceti letech uvedli ve středu 8. října v Divadle Spejbla a Hurvínka obnovenou premiéru muzikálu Spejbl versus Drákula. V době kdy vznikl, byl muzikál v naší zemi v plenkách, takže si tato parodie s hudbou Ivana Štědrého získala velkou oblibu a záhy byla ve skvělém provedení členů Divadla S+H a orchestru Václava Zahradníka se sborem Lubomíra Pánka vydána na gramofonové desce.

Vím, že srovnávat zkrácenou verzi z gramofonové desky a verzi divadelní, není zcela fér. Nechci se zabývat hudebním nastudováním, to může nejlépe posoudit sám autor hudby Ivan Štědrý, který v sále na obnovené premiéře seděl, a s ním mnoho dalších hudebních znalců i pamětníků původního uvedení. Dovolím si srovnat pouze mé očekávání, které navnadila znalost zmíněné nahrávky a textu z přebalu LP. Na něm totiž Pavel Grym uvádí, že Helena Philippová napsala pro Divadlo Spejbla a Hurvínka laskavou parodii hororu a muzikálu, satiru, která se vrací k původní tradici postavy Spejbla, který začínal svou kariéru u prof. Skupy jako zpěvák pikantních šansonů a spolu s Hurvínkem se pěvecky a muzikantsky producírovali v dlouhé řadě revue a frašek se zpěvy.

Přiznám se, že jsem byl zvědav, jakým směrem se vydá současná úprava, kterou, jak píše její autorka Helena Štáchová, si vyžádal čas. Půjde po linii satiry současných autorů, parodie hororů nebo zvolí kritiku přebujelosti současných muzikálů?

V přívalu zbytečných slov ve formě hospodských vtípků, záměn slov jako polila–poblila, narážek na lifting či život důchodců se však žádný záměr poznat nedal. Zůstal mi jen velký otazník. Bylo nutné původní text autorsky aktualizovat?

Očekával jsem, že u Spejblů půjdou ke kořenům svých postav, k nějaké hlubší myšlence. Nesplněným náznakem byla loutka Máničky podobná Madoně nebo výjevy v přední části jeviště, které se snažily o loutkové glosy známých muzikálů. Bohužel zůstalo pouze u náznaků, které žádné zásadní téma nepřinesly, stejně jako promítání obrazů na zadním plátně. Například marihuany při zpěvu „květinové Máničky“.

Potěšení z toho, že ještě někdo umí zahrát javajkou (houslová kreace Spejbla na střeše) nebo slušně vodit marionety, bylo pro mne jako diváka, který se těší na osvědčený kus, málo. Snad někdy příště.

Michal Drtina, 12. 10. 2014

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Spejblova syna

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.