Erik 2016

Udílením Erika končívá přehlídka Přelet nad loutkářským hnízdem pravidelně a dodnes si někteří návštěvníci myslí, že jde o festivalovou cenu. Nikoli, slavnostním udílením vrcholí celoroční aktivity Českého střediska mezinárodní loutkářské organizace UNIMA, která Přelet ve spolupráci s redakcí časopisu Loutkář pořádá. (red)

Po posledním představení Přeletu nad loutkářským hnízdem, kterým byly Lipany hostitelského divadla Minor, se sčítaly hlasy pro udělení oborové ceny Erik za rok 2016. Hlasovalo celkem 25 oslovených a výsledek byl následující:

Erika získala inscenace Naivního divadla Liberec Čechy leží u moře (40 bodů), na druhém místě se umístila inscenace O bílé lani Divadla DRAK z Hradce Králové (19 bodů) a překvapením bylo třetí místo pro Mikrosputnik (13 bodů) nezávislé skupiny MikroMakro z Prahy. Na čtvrtém místě byly shodně tři inscenace tří pražských souborů: Lipany Divadla Minor, Malý pán nezávislé skupiny Divadlo b a Příběhy malé Lupitiny Gonzáles rovněž nezávislé skupiny Loutky bez hranic. Dodejme, že režisérka vítězné inscenace Michaela Homolová získala Erika již podruhé – poprvé si její liberecký tým cenu odvezl za inscenaci Budulínek v roce 2012.

Ale abychom vás neošidili o další zajímavosti: výrazněji bodovaly i následující Sólo Matches, Hrůza v Brně, Tisíc tuctů, V jednom lese, v jednom domku i Ošklivé káčátko, ale mezi oceněnou „trojku“ ani následnou „čtyřku“ se s počtem bodů tyto inscenace nedostaly.

Možná, že by vás mohlo zajímat, jak viděli program Přeletu naši zahraniční hosté – v jejich kuloárovém hodnocení si velmi dobře vedl Malý pán, Medvědí princ a Příběhy malé Lupitiny Gonzáles. Uvidíme, jestli se něco z tohoto výběru v budoucnu neobjeví na některém za zahraničních festivalů, jejichž byli selektory či konzultanty.

Ach, ten Erik!

Tentokráte nebyly sice zmatky kolem toho, jestli se plastika Erika najde (celý rok byla pečlivě střežena v pokladně Divadla Minor, které Erika získalo loni za inscenaci Mami, už tam budem?), jen byla škoda, že si zástupci Naivního divadla nemohli převzít Erika okamžitě po vyhlášení. Pravidlo tajit výsledky do poslední chvíle ale nedovolilo sdělit nic ani tvůrcům inscenací, které měly už v průběhu hlasování velkou naději na vítězství, ani ČTK, která chtěla výsledek uveřejnit co nejdříve. Tohle tedy proběhlo bez chybičky, ale problém je (a asi ještě dlouho přes veškerou snahu a vymýšlení nejrůznějších variant i bude) v tom, kdo vlastně může a má hlasovat. Oslovení odborníci se často omlouvají s tím, že viděli z loutkářské produkce v daném roce jen velmi málo, někdo prostě ani na výzvu neodpoví, a naopak se několik diváků, kteří si znovu mylně mysleli, že je Erik cenou Přeletu, domáhalo hlasovacích lístků.

Inu, tohle je problém a předmět jednání snad na každé hodnotící schůzi Českého střediska UNIMA; uvažovalo se dokonce o změně místa i termínu udílení Erika. Na Přeletu je ale přece jen asi největší koncentrace loutkářské odborné i laické veřejnosti a v jeho prospěch hraje také slogan jednoho z jeho prvních ročníků: „Kdo chce mít přehled, navštíví Přelet.“ Přelet nad loutkářským hnízdem totiž zůstává pro oslovené hlasující opravdu poslední šancí, jak zhlédnout inspirativní část roční produkce našeho loutkářství. To všechno ale neznamená, že by organizátoři už pro příští ročník nebyli za jakýkoli návrh na vylepšení slavnostního ceremoniálu i statutu ceny vděčni.

[tento článek vyšel tiskem v čísle 4/2016]

Nina Malíková, 19. 12. 2016

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.