Býti dítětem – Přehlídka den čtvrtý

píše Jana Stárková

Přehlídka ke Světovému dni divadla pro děti a mládež pro mě začala kraťoučkým představením stejně rytmickým, jako je jeho název – Pan Cecil Brum a jeho dům. Krátká hravá skeč Tanečního studia Light byla roztomilá a okouzlující.

Mladý klarinetista představující majitele atypického domu, je v neustálém obklopení mnoha dívek. Jak to? Jeho dům a zahrada a garáž a dokonce i popelnice (v podobě děvčat) jsou mu totiž neustále v patách. Pomalými tanečními kroky ho tiše a nevyhnutelně pronásledují, kam se jen hne. Co by si taky dům bez svého majitele počal, no ne? Přesto se proti této skutečnosti pan Cecil vzbouří a pokusí se domu nenápadně, avšak neúspěšně, utéct. Inscenace končí kompromisem: pan Cecil bude brát dům na procházky alespoň o nedělích.

Foto: Taneční studio Light

Bodové nasvícení přispívalo tomu, že celá inscenace vyznívala magicky pohádkově a s tím, jak je možné, že dům chodí, si divák ani nezačal lámat hlavu. Pohádkovosti inscenace podporovala i skutečnost, že bylo představení proloženo repetativními zpěvy za doprovodu piána a klarinetu v rukou protagonisty Cecila Bruma.

K vytknutí toho bylo poskrovnu. Snad jen že režisérka Lenka Tregiadová místy pozapomněla na skutečnost, že Cecilův domov jako takový je tvořen herci a nechala je čas od času například zavírat dveře v prostoru mimo iluzivně vytvořené území domu.

Taneční studio Light: Pan Cecil Brum a jeho dům

Autor a režie Lenka Tretiagová; Předloha Paul Gruves „Pan Celil Brum a jeho dům“ ; Další členové tvůrčího týmu Jakub Kudláč – hudebník (skladatel a korepetitor)

Foto: DS ZŠ Železniční, Jičín

Další inscenací přehlídky byl Kuchař Sam a mořské panny. Příběh na motiv knížek Pavla Šruta v podání Jičínského dětského souboru ZŠ Železnická byl mnohem delší a obsahoval komplikovanější dramatický příběh, než tomu bylo u Cecilova kouzelného domu.

Znuděné mořské panny toužící po společnosti se pokusily zajmout jednoho z námořníků – kuchaře Sama. Výsledný stav nebyl útěšný ani pro podmořské krásky, ani pro námořníky, kterým bez jejich kuchaře nezbývalo nic jiného, než jíst k snídani, obědu i k večeři brambory se zelím. Mořské panny se zas o Sama div nepopraly a pruhovaný nešťastník byl nakonec donucen ke sňatku s jednou z nich. Spokojenost se však nedostavila a vlivem přirozené ženské rivality byl nebohý námořník opět navrácen mezi své kolegy.

Scénografie byla snadno variabilní a umožňovala rychlé proměny mořského světa v lodní palubu. Pomocí několika papírových beden, štaflí a pomalovaných prostěradel se tak v mžiku měnilo místo dění.

Foto: DS ZŠ Železniční, Jičín

Inscenace byla, stejně jako ta předchozí, provázána hudební složkou. Velký počet herců umožnil vytvořit poměrně početný sbor, který za kytarového doprovodu pěl velmi rytmické a nezapomenutelné písně. Hudba však hrála tentokrát ve výsledku důležitější roli: posouvala děj a tvořila z představení muzikál.

Spousta práce byla znát i v kostýmní tvorbě. Představitelky mořských panen se mohly pyšnit šaty s krajkovými šupinami a námořníkům zas nechyběla pruhovaná trička či bílé kalhoty.

Dramatický soubor ZŠ Železnická, Jičín: Kuchař Sam a mořské panny

Předloha: Pavel Šrut / Dramatizace: Mgr. Richard Koníř, Mgr. Tomáš Horák

Foto: Športniki

Večerní inscenace Simply Clever začínala slibně. Na klasickém českém náměstíčku se starou Jednotou v pozadí se poflakoval Antonín Kroupa. Hlášení, ozývající se z rozhlasu ho nechávalo chladným, i když byla jemu jmenovitě připomínána skutečnost, že se má dostavit k něčemu podobnému sčítání lidu. K jednání ho přiměla až soutěž „Česko hledá smysl života“ a především lákavá cena pro výherce této soutěže – křovinořez. Neváhal a pustil se do hledání. Se starou škodovkou a především poničenou čínskou navigací se vydal na dalekou cestu. Trasa se mění v závislosti na pasažérech, kterých porůznu přibývá. K Antonínovi do auta postupně přistoupí zarytý fanoušek Sparty, přihlouplá modelka a ezoterický brazilský spisovatel. Každý nový člen „autovýpravy“ se představí pěveckým výstupem doprovázeným více či méně komplikovanou animací. Animace se začne rozvíjet ihned po výjezdu auta ze startovní vesnice. Ilustruje postupující trasu a místy vtipně či méně vtipně, doplňuje děj. Kam až Antonín dojede? K Mount Everestu, na jehož vrcholu ho nečeká nic jiného, než McDonald. Na cestě zpět domů, při autonehodě, nebohý hrdina (ze samé lásky ke své čínské navigaci) zahyne.

Foto: Športniki

Inscenace plná gagů a vtípků beroucích si na paškál nejrůznější typy lidí pro mě byla ale zklamáním. To, co začalo jako hravá komedie, využívající nečekaných scénografických prostředků a rekvizit, rozplynulo se postupně v nelogickou koláž samostatných a na sebe prakticky nenavazujících scének prolnutých několika vulgárními vtípky. Postupně hromadění jednotlivých situací nemělo skoro žádnou logiku a ve výsledku nevedlo k odtajnění smyslu inscenace. Co je tedy podstatou života průměrného Čecha? Road-trip a následná smrt? Nebo je život nesmyslný? To naznačoval onen fast-food na nejslavnějším vrcholu světa a výhra ve formě hloupého křovinořezu? Těžko říct.

Športniki: Simply Clever

Režie: Jakub Vašíček a kol. / Dramaturgie: Tomáš Jarkovský a kol. /Výprava: Kamil Bělohlávek, Tereza Vašíčková / Hudba: Športniki /Světlo, zvuk: Bor Kos /Hrají: Johana Vaňousová, Elena Volpi, Tomáš Jarkovský, Adam Kubišta, Dominik Linka, Jakub Vašíček

Jana Stárková, 16. 3. 2016

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.